Od narození legendy Velké pardubické uplyne už sto let

Ve čtvrtek 5. prosince uplyne sto let od narození osobnosti, která se nesmazatelně vepsala do historie Velké pardubické. Právě před sto lety se v Přelouči narodil major Miloš Svoboda, jeden z mála Východočechů, kteří se v legendárním dostihu postavili na stupeň nejvyšší. Jeho jméno také nese jedna ze čtyř kvalifikací pro Velkou pardubickou. 

Miloš Svoboda se narodil 5. prosince 1913 v Přelouči. Jeho otec, JUDr. Jan Svoboda, byl legionářem a obtížné finanční poměry v rodině musel řešit nástupem do armády. Zemřel v Taškentu v Uzbekistánu. Major Miloš Svoboda tak žil pouze s matkou a čtyřmi sourozenci. Byl studentem pardubické reálky a patřil k těm talentovanějším. 

Významná sportovní kariéra Miloše Svobody začala atletikou, respektive skokem o bambusové tyči do výšky 344 centimetrů. Cesta ke koním vedla přes armádu, kde se Svoboda stal majorem jezdectva. Ve Velké pardubické startoval celkem jedenáctkrát. V roce 1946 na koni Titan a v roce 1952 na koni Vítěz obsadil mety nejvyšší a to před šedesáti tisíci diváky, skandujícími jeho jméno. Ve Velké pardubické se dvakrát umístil druhý, jednou pátý a jednou sedmý. Miloš Svoboda byl navíc mistrem republiky v military, československým reprezentantem, čestným členem Jockey Clubu a navíc ještě státním trenérem a rozhodčím. V roce 1956 jezdectvo u armády zaniklo a opustil ji i Miloš Svoboda. Později působil na vojenské katedře Vysoké školy chemicko-technologické. 

Byl to velmi čestný, spravedlivý a přímý člověk, navíc velmi skromný, který obcházel na přednáškách své sportovní výkony. Měl kladný vztah ke své matce, která ho vychovala a podporovala v jeho sportu. Velkou část mládí prožíval právě v Přelouči, byl v přátelském vztahu s rodinou Františka Filipovského, dalšího slavného přeloučského rodáka. Právě František Filipovský býval hostem ve čtvrtém patře betonové tribuny, třeba ve společnosti Rudolfa Deyla staršího. K přátelům Miloše Svobody patřil štábní kapitán Zdeněk Teplý-Widner, skvělý správce pardubické dostihové dráhy a mezinárodní olympijský rozhodčí na olympiádě v Moskvě, a plukovník Jindřich Ott, který vychoval celou řadu jezdců do Velké pardubické. Značný význam až do dnešní doby mají i Svobodovy publikační činnosti a znalosti historika, např. knihy Velká pardubická steeplechase, Sto let Velké pardubické nebo útlá knížka Parforsní hony jsou podkladem pro historii dodnes. Major Svoboda byl přímý. Byl kritikem mnoha úprav na závodišti, které vedly ke zjednodušování obtížnosti slavného dostihu Velká pardubická. Na počest majora Miloše Svobody nese jeho jméno tribuna A na pardubickém závodišti, kde je i pamětní deska. Už dvacet let je majoru Svobodovi věnován kvalifikační dostih na Velkou pardubickou, který se běhá jako Memoriál majora Miloše Svobody. O odkaz svého strýce, který se v roce 1994 stal čestným občanem města Pardubice, dbá i jeho synovec Jan Svoboda, letitý pardubický patriot. Major Miloš Svoboda zemřel 22. června 1996. 

Autor: Martin Šabata

Tisková zpráva Agrofertparku