Jezdec v obřím dortu

Už šestý rok je na dostihové dráze k vidění efektivní jezdecký styl Jana Vernera.

Ještě předloni na podzim chtěl vnuk dvojnásobného účastníka Velké pardubické s dostihy nadobro skončit, ale přes zimu si odpočinul a krátce před zahájením loňské sezóny vycítil svou šanci, když přijmul nabídku od trenéra Allana Petrlíka, který se k dostihům vracel po složitém životním období. Na konci května pak tři dny před svými jednadvacátými narozeninami dosáhl talentovaný jezdec na titul žokeje v Memoriálu Miloslava Nového s Rabbit Diktátorem.

Podle dvorního trenéra stáje Rabbit Trhový Štěpánov je jeho první jezdec tvárný a tvrdou výchovou doufá, že z něj ještě vyroste přemýšlivý rajťák. Dvojnásobný žákovský šampión si bez odmlouvání nechá poradit, protože k základním vlastnostem dobrého jezdce, patří uvědomování své nedokonalosti vzhledem k požadavkům svého trenéra, bývalého špičkového žokeje. Nejmladší člen dostihové rodiny Vernerů chce udělat vše správně a nechce dostat vynadáno od přísného Allana, který se mu snaží se vším pomoci, tak aby se stále zlepšoval.

Zatím největší úspěch v šestileté kariéře žákovského účastníka Českého Derby a St. Legeru je datován týden po dovršení jeho plnoletosti. Stalo se tak při hattricku hnědáka Terssia v mostecké Ceně Jezdectví čtyři sezóny zpět. Ve stejném roce a se stejným koněm vyhrál ještě jedničkový Zářijový handicap na pražském závodišti. Před třemi roky se jedním zásahem podílel na šňůře pěti vítězství Bodlákova sprintera roku Line Honey. Čtvrtý a poslední dostih první kategorie vyhrál letos s hnědákem Rabbit Motivmanem v karlovarském Memoriálu Josefa Dolejšího.

Bílý dres se znakem králíka a zelenobílým kárem na rukávech je v průběhu dostihů pravidelně vidět na čelních místech. Pojetí taktiky start a domů, obecně vyhovuje většině koní stáje z města, kde končí jednokolejná regionální trať. Své vedoucí postavení v rovinového šampionátu připisuje jezdec právě dobře připraveným koním své stáje, ale i nahodillosti štěstí. Rodák z Pardubic, jehož profesním vzorem je Jan Rája, by sice rád v šampionátu zvítězil, ale pokud skončí do třetího místa, bude spokojen.

A tady se musím zastavit. Může jít o skromnost tvrdého hocha, který se vyhýbá tlačenici posledního oblouku, anebo jde o podívanou náročného diváka, který pokud nemá v blízkosti žádné koně, sleduje filmy s Pavlem Liškou. Role, které tento svébytný herec hraje, jsou většinou psychicky nevyrovnaní jedinci. A vtipné statusy populárního Honzíka na cestách jsou stejně tak k popukání.

Třeba o tom, kterak malý rozkošník bez neodbytné nutnosti potřeb, když nemá auto a nemůžu za lehkýma holkami, zajde alespoň na piškotový dort.

„Každý se mě ptal jestli budu mít oslavu. Každý se samozřejmě chtěl ožrat za mé peníze. Já měl ale jiné starosti. Slavil jsem narozeniny Milana. Zajezdil jsem si nahatý na nafukovacím oslu s pálkou na líný tenis. Byl to zlý osel a shodil mě. Já se pak praštil do hlavy. Naskočil jsem a oplatil mu to tou pálkou na líny tenis. Pak jsem ztratil boty, ale našel jsem je. Pak jsem ztratil dvě stě korun, ale ty jsem nečekaně nenašel. Každou chvilku jsem očekával veliké blinkání, ovšem nebylo tomu tak, Začal jsem mít malinko strach že vykonám jiné potřeby, ale také tomu taky nebylo. No, a když jsem to v sobě vše zdatně udržel… Probudil jsem se v obřím dortu!“

Velký tvrďák na kolečkových bruslích, kterému byste s radostí svěřili své peníze ušetřené na cukrovou vatu, slaví své narozeniny s cigaretou v ústech před světovým dnem bez tabáku.

„Včera jsem měl narozeniny. Přišlo mi spousta přáníček. Jsem opravdu rád že tomu tak bylo. Ovšem jako každý rok mi nikdo neposlal peníze. Přitom každý rok o to žádám… A nic. Být vámi styděl bych se. Je to rok zpátky co jsem psal i číslo kam peníze zaslat. Ale na druhou stranu máte ještě padesát šancí svou chybu napravit. Pokud tomu tak nebude ta ať z nějakého důvodu pojdu. Budu vás všechny strašit nahatý ve vašich snech. Ovšem ponožky si nechám!“

Ačkoliv je mladý jezdec vystaven enormnímu pracovnímu zatížení, neztrácí na samotě tréninkové centrály čas nesmyslnými zbytečnostmi, jakým je třeba dodržování hygienických návyků.

„Dnes je veliké teplo. To znamená, že jsem se v práci malinko zapotil. V takovém případě se půjdu otřít vlhkou žínkou. No, zítra jdu do práce taky, to znamená, že se znovu zapotím. Nemá teda cenu se jít koupat. Když nad tím tak přemýšlím budu do práce chodit celý svůj život. Nemá teda cenu se ani otírat. Jdu si lehnout a nechám na sebe přilepit peřinu. Oblečení do práce si nechám taky. Stejně mám odpolední. Sundám si ho až po odpolední. No, vlastně ne. Zítra jdu zase do práce. V tom případě to nemá absolutně žádný smysl. Je nesmysl dělat věci které zdržují. Není čas ztrácet čas!“

Raději zemřít v kosmickém vzduchoprázdnu, nežli hodnotit strukturu písně depresivního králíka v pérkách kopajícího do plechovky od instantní rajčatové polévky.

Když do Pičína přišla zima,

na koni jsem jezdíval

a přál jsem si,

ať to nikdy neskončí.

A tak je tu další zima

a zase to neskončí.

Neměj prosím strach,

kolem mě jsou samí koně,

když jdu stájí sám.

U srdíčka mě totiž hřeje,

že jich ještě osm mám.

Když je všude sníh

a zem pokrytá je ledem,

cítím omrzliny uprostřed pérek

a doufám,

že mé deprese nikdy neskončí.

Tenhle neodolatelný magnet na holky živící se planktonem, nikdy nepozře dužnaté bobule patřící do čeledi lilkovitých. Rajčata se totiž nehodí jíst ani zadkem, jak jsou hnusný. A slevu na kuřata nedostal.

Autor: Frana

Foto: Galup.cz